V jednom městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když
složila přísahu, ptá se jí žalující právník:

„Paní Čermáková, znáte mne?“

„Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro
mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte
je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás
nikdy nebude nic než mizerný právník maloměstského formátu.“

Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se zeptá:

„Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?“

„Ano, znám pana Koblihu ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho
jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják.

Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že
bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.“

V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal
si oba právníky k sobě a povídá jim tiše:

„Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě
zavřít pro pohrdání soudem!“

''Laws, religions, creeds, and systems of ethics, instead of making society better than its best unit, make it worse than its average unit, because they are never up to date.'' ** - George Bernard Shaw **